Studie, zpracovaná především na základě archivních pramenů uložených ve Vojenském historickém archivu a Archivu bezpečnostních složek v Praze, se zabývá reorganizací československé vojenské zpravodajské služby v době tzv. druhé republiky, kdy okleštěné Československo muselo reagovat na změněnou geopolitickou situaci. Zpravodajská činnost proti nacistickému Německu byla oficiálně zakázána a zpravodajské aktivity se přesunuly na východ státu ve směru proti Polsku a Maďarsku. Jedním z nových prvků reorganizace zpravodajské služby se stalo Pátrací středisko pro Podkarpatskou Rus se sídlem v podkarpatoruské Svaljavě, které se mělo zabývat ofenzivním i obranným zpravodajstvím proti Polsku a Maďarsku a současně sledovat vnitropolitickou situaci na Podkarpatské Rusi. Bylo vyjmuto ze zavedené organizace a plně podléhalo 2. (zpravodajskému) oddělení Hlavního štábu (HŠ) v Praze. Funkci přednosty Pátracího střediska zastával po celou dobu jeho činnosti (prosinec 1938 – březen 1939) škpt. gšt. Jan Krček. Kromě něj byli do Svaljavy přiděleni ještě škpt. pěch. Jindřich Krátký, škpt. pěch. Oldřich Vomáčka, kpt. pěch. v. v. Stanislav Vondřich a npor. Štěpán Kareš. Plně zhodnotit činnost celé skupiny je vzhledem ke slabé pramenné základně poměrně složité. Nicméně jisté je, že její práce byla negativně poznamenána především nedostatkem času, nemohla tak plně rozvinout zpravodajské aktivity. Je důležité zmínit, že řada příslušníků svaljavské zpravodajské expozitury se po okupaci českých zemí v březnu 1939 zapojila do protinacistického odboje.

PDF náhled