20. století

Eva Vybíralová - Revanšisti, či průkopníci smíření? Ackermann-Gemeinde a její podpora katolické církve v Československu v době komunismu
Abstract

Studie pojednává o různorodé materiální i jiné pomoci, kterou po několik desetiletí poskytovali členové a příznivci občanského sdružení Ackermann-Gemeinde českým katolíkům. Jednalo se především o zasílání stovek balíčků s konkrétní pomocí (vybrané knihy, sušené ovoce, léky, peníze aj.), dále o automobily pro kněze, financování oprav církevních budov v pohraničí, dary pro novosvěcence apod. Studie se také zaměřuje na pozornost, kterou této organizaci věnovala Státní bezpečnost, a to především jejím představitelům Adolfu Kunzmannovi (akce „Revanš“) a Franzi Olbertovi (akce „Náhradník“). V rámci těchto akcí provedla StB v 70. letech výslechy desítek kněží a aktivních laiků. Pro tuto studii byl použit mj. archivní materiál archivu Ackermann-Gemeinde v Mnichově a vybrané svazky StB uložené v Archivu bezpečnostních složek v Praze. Kromě toho bylo uskutečněno několik rozhovorů s účastníky pomoci na obou stranách.

Zlatuše Kukánová - Odcházím, mé srdce ale zůstává v mateřské diecézi. Perzekuce německého katolického kléru v litoměřické diecézi po 2. světové válce
Abstract

Studie se zaměřuje na otázku odsunu a perzekuce německých katolických duchovních z litoměřické diecéze v první vlně neřízeného masivního transferu po druhé světové válce. Vychází ze seznamu nezvěstných, internovaných, vypovězených a jinak perzekvovaných světských a řeholních katolických duchovních, sestaveného nově ustanoveným českým generálním vikářem Josefem Kuškou v létě 1945 na základě přijaté korespondence a různých hlášení zaslaných do Litoměřic. V seznamu je uvedeno přes 60 jmen farářů, administrátorů, kaplanů, profesorů náboženství, katechetů a dalších duchovních. Autorka představuje příklady duchovních nasazených na různé práce (při odklízení válečných škod nebo při zemědělské sklizni), kteří byli několik měsíců drženi ve vazbě. Většina byla poté bez soudu propuštěna, protože důvody jejich zadržení byly často nepodložené a chyběly důkazy pro řádnou obžalobu. Studie se věnuje různým formám perzekuce jednotlivých duchovních a snaze církevních míst zabránit dalšímu odchodu kvalitních a zkušených duchovních německé národnosti do Saska, Bavorska, Porýní a dalších částí Německa nebo do Rakouska. Někteří duchovní byli vypovězeni a transportováni za hranice a neměli ani čas připravit si nejnutnější věci na cestu a předat faru s úřadem svému nástupci nebo úředním orgánům. Exodus katolických duchovních z pohraniční části diecéze přinesl řadu problémů, nekončící personální změny a rozšiřování farních beneficií, což ztěžovalo vykonávání povinností při mších a zajišťování matriční agendy. Po odchodu nebo zatčení farářů docházelo k devastaci a vykrádání církevních objektů i drancování soukromého majetku. Na farách byli ubytováni vojáci nebo byly zabrány pro jiné účely, některé dokonce sloužily jako sklady obilí a zemědělských plodin.