Jan Vajskebr, Jan Zumr, Petr Kaňák - Heinrich Reiser – válečný zločinec ve víru studené války
Abstract

Heinrich Reiser (1899–1978) se poté, co nacisté v Německu uchopili moc, stal příslušníkem tajné státní policie (Gestapo) a v jejích řadách se v březnu 1939 podílel na okupaci českého vnitrozemí. V létě 1940 byl odvelen do Francie, kde se specializoval na potírání levicového odboje a sovětské špionážní sítě, pro kterou se vžilo označení Rudá kapela (Rote Kapelle). Na sklonku války se podílel na represích vůči nuceně nasazeným zahraničním dělníkům v Německu, po jejím skončení se ukrýval a byl krátce vězněn Francouzi. Vzhledem k rozpadu válečného spojenectví mezi vítěznými mocnostmi byly Reiserovy znalosti a schopnosti využity Gehlenovou organizací, z níž později vznikla západoněmecká tajná služba BND. V rámci denacifikace zpravodajských služeb z nich však byli na přelomu 50. a 60. let „odejiti“ či posláni do penze agenti s nacistickou minulostí, což byl i Reiserův případ. Do hledáčku justice ve Spolkové republice Německo se Reiser dostal vždy jen jako svědek při vyšetřování jiných příslušníků nacistického represivního aparátu, a za své zločiny tak nebyl nikdy odsouzen.

Jan Zumr - Personální politika Gestapa se zaměřením na složení pražské řídící úřadovny
Abstract

Studie analyzuje personální složení pražské řídící úřadovny Gestapa, která byla největší úřadovnou tajné státní policie ve Velkoněmecké říši. A to jak podle množství přidělených systemizovaných míst, tak podle skutečného počtu zaměstnanců. Pro pochopení celkového kontextu je představena obecná personální politika uplatňovaná u Gestapa, včetně popisu jednotlivých služebních drah. Vysvětleny jsou rozdíly mezi úředníky a neúředními zaměstnanci, jakož i kategorie úředního (výkonná a správní služba) a neúředního personálu (kancelářští a kriminální zaměstnanci). Analyzován je vývoj počtu pracovníků v průběhu druhé světové války, nedostatek kvalifikovaného personálu a rozebírají se důvody zanedbatelného počtu českých Němců na významnějších pozicích u pražského Gestapa. Studie se rovněž snaží nalézt odpověď na otázku, jak efektivně dokázala pražská řídící úřadovna s přiděleným počtem zaměstnanců potírat tuzemské odbojové hnutí.