Adéla Rádková, Ondřej Vojtěchovský - Editorial
Abstract
Editorial k 40. číslu Securitas Imperii: Časopisu pro studium moderních diktatur.
Ústav pro studium totalitních režimů, Praha, Česká Republika
e‑mail: ondrej.vojtechovsky[at]ustrcr.cz
Editorial k 40. číslu Securitas Imperii: Časopisu pro studium moderních diktatur.
Editorial k druhému letošnímu číslu Securitas Imperii: Časopisu pro studium moderních diktatur.
Editorial k prvnímu letošnímu číslu Securitas Imperii: Časopisu pro studium moderních diktatur.
Studie mapuje období od jara 1969 do počátečních měsíců roku 1970 v ČSSR, kdy se zde Husákova skupina etablovala ve vedení komunistické strany a státu. Její postoj vůči Jugoslávii byl ambivalentní. Konzervativní a dogmatické složky nového režimu považovaly jugoslávské „revizionisty“ za inspirátory i podporovatele Pražského jara. Část normalizační garnitury, včetně Gustáva Husáka, si však přála obnovit dobré vztahy s Bělehradem a docílit z jeho strany gesta uznání a tím posílit svou legitimitu. Jugoslávské vedení trvalo na svém odsouzení sovětské intervence v srpnu 1968, zároveň však akceptovalo nový stav. Snažilo se vyhnout obviněním, že Jugoslávie aktivně vstupovala do vnitřních záležitostí Československa, jelikož sama svou zahraničněpolitickou strategii stavěla na principu nevměšování. Podobu československo-jugoslávských vztahů ovlivňoval Sovětský svaz, který z pragmatických důvodů vztahy s Jugoslávií po krátkém ochlazení opět normalizoval. Sověti i Jugoslávci však využívali československou platformu pro ventilování kritičtějších a ofenzivnějších postojů než na vlastní bilaterální rovině. Československo-jugoslávské vztahy tak zůstávaly v uvedeném období výrazně chladnější než vztahy sovětsko-jugoslávské. Nástup nové mocenské garnitury v Praze se ale nedotkl praktické roviny vztahů, zvláště pak hospodářské spolupráce, na které měly obě strany mimořádný zájem. Studie dále analyzuje slovenský aspekt vztahů s Jugoslávií a dopady politické roviny na společenské fenomény, jako byly turistika a cestovní ruch.
Christian Axboe Nielsen is an associate professor of history and human security at Aarhus University in Denmark, where he regularly lectures on the history of South Eastern Europe and other topics. Besides his academic career, he worked as an analyst and external consultant for the Office of the Prosecutor at the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia in The Hague and witnessed at five trials including the trial of Radovan Karadžić. Currently he is conducting research on the state security and intelligence services of socialist Yugoslavia. The activity of Yugoslav state security (UDBA, SDB) was a topic of Professor Nielsen’s presentation at the Prague conference on the 100th anniversary of Cheka in November 2017. His book "Yugoslavia and Political Assassinations. The History and Legacy of Tito’s Campaign Against the Émigrés" on violent operations of Yugoslav secret service against political émigrés is scheduled for publication in November 2020.