Retribuční justice soudí revoluci. Konflikty Mimořádného lidového soudu v Praze a Oblastní úřadovny StB v Praze v letech 1946–1947

Jakub Šlouf

Mezi ministerstvem spravedlnosti a ministerstvem vnitra v letech 1945–1948 rostlo vzájemné napětí, které plynulo z odlišné sociální struktury jejich zaměstnanců a rozdílných mechanismů úřední praxe. Tyto úřední konflikty přerůstaly do politické sféry a tvořily podhoubí pro eskalaci sporů na vládní úrovni. Obzvláště silná averze se vytvořila mezi Mimořádným lidovým soudem v Praze, který byl celostátně nejvlivnější retribuční institucí, a politicky výrazně exponovanou Oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti v Praze. Příčinou vzájemných kontroverzí byl fakt, že soud nezávisle na policii prošetřoval retribuční kauzy. Při té příležitosti v některých případech odhalil nezákonné postupy pracovníků Bezpečnosti. Soud také kritizoval časté nelegální držení osob v policejní vazbě nad rámec stanovených lhůt. Vrchol kontroverzí obou úřadů vyvolalo v lednu 1947 rozhodnutí předsedy trestního senátu mimořádného lidového soudu JUDr. Karla Černíka zatknout dva příslušníky StB, Ladislava Čadka a Josefa Volfa. Důvodem bylo podezření z bití svědků a účelové manipulace se spisy. V hlavním přelíčení pak soud veřejně projednal policejní násilí, které se v roce 1945 odehrávalo v prostorách policejního oddělení věznice Krajského soudu trestního v Praze. Zaměstnanci oblastní úřadovny StB se pokusili své spolupracovníky krýt a vyslali k soudu falešnou svědkyni Jaroslavu Ledererovou. Ta však byla odhalena a křivou výpověď doznala. Média sympatizující s komunistickou stranou přesto obviňovala soud z toho, že se snaží zdiskreditovat ministerstvo vnitra a že místo kolaborantů soudí květnovou revoluci.

PDF náhled